O obci

Obec Kunice se rozkládá na horním konci údolí, sevřeného mezi zalesněné kopce Záhoří a Nivy. Po její horní hraně probíhá silnice Drnovice – Lhota u Lysic, pod kterou v husté zeleni zahrad leží naše obec. Katastr obce sousedí s obcemi Drnovice, Zbraslavec, Touboř, Hluboké u Kunštátu, Bedřichov a Lhota u Lysic. Obec leží na začátku Českomoravské vrchoviny v krásném kopcovitém terénu s dalekými výhledy. Při pěkném počasí je ve směru jižním vidět Pálava směrem k východu "černohorské lesy", za nimi část Blanska, dále Drahanská vysočina s Boskovicemi jako na dlani a na severu i Jeseníky. Poblíž, v lesním komplexu mezi Bedřichovem a Černovicemi, je rozvodí řek Svitavy a Svratky. Na západním okraji obce je bod, kde se stýkají hranice tří přírodních parků – Halasovo Kunštátsko, Svratecká hornatina a Lysicko. Intravilán obce leží v nadmořských výškách od 516 do 552 m n. m., nejvyšší bod je v lesním komplexu Štědrunka 658 m n. m. a nejnižší v údolí potoka Umoří 430 m n. m.

Celková výměra katastru je 372,42 ha, z nichž je 178,05 ha zemědělské půdy, z ní je přes 60 ha pastvin, 167,25 ha lesů, zastavěná plocha je 2,42 ha a tzv. ostatní plochy 24,71 ha. Krajinná zeleň je zastoupena jen místy doprovody kolem silnic a cest, sady a remízky. Zcela chybí na velkých plochách orných půd, kde byla při prováděné HTUP v sedmdesátých letech vytrhána. Riziko vodní eroze se snížilo převedením části orné půdy na pastviny a pěstováním erozně méně nebezpečných rostlin. Půdní krytí představují hnědé kamenité půdy, převážně kyselé. Lesní půdy jsou nepříznivě ovlivněny, zejména pěstováním smrkových monokultur a používáním těžké mechanizace.

Katastr obce leží v mírně teplé klimatické oblasti, která je charakterizovaná krátkým, mírným až mírně chladným, mírně suchým létem, přechodná období – jaro a podzim – jsou normální až dlouhá a mírná. Zima je normálně dlouhá, mírná až mírně chladná, suchá až mírně suchá s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky. V některých letech dochází proti tomuto normálu k značným odchylkám.

   

 

Obnovení  samostatnosti  obce

Po roce 1989 došlo k obnovení samostatnosti obce. Ve volbách v roce 1990 bylo zvoleno sedmičlenné Obecní zastupitelstvo. Byli zvoleni: Jašková Jiřina, Kříž Karel, Pěček Václav, Šafář Josef, Šiler Jaroslav, Tesař František, Žáček Alois. Náhradníci: Mágrová Ludmila, Opluštilová Eva, Blaha Ladislav a Mrázek Josef ml. Na ustavujícím zasedání byl starostou obce zvolen František Tesař a jeho zástupcem pan Karel Kříž. 

    Nové Obecní zastupitelstvo zahájilo svoji činnost úklidy meze pod kravínem a příkopy kolem silnice, zarostlé plevelnými stromy a keři. Postupně se zajišťuje sázení nových ovocných stromů kolem silnice a na Příhoně. 

    Podle zákona o odpadech se nesmí odpadky ukládat na místní divoké skládky, a tak byl zajištěn odvoz odpadu Technickými službami Boskovice. Divoké skládky v úvozu cesty V Kroužku a na začátku Žleba byly uklizeny a zrekultivovány. 

    Obci byly vráceny lesy, které v padesátých letech přešly do užívání Státních lesů. Byly v dosti špatném stavu, a tak bylo nutno zajistit vykácení souší a kůrovcových stromů a dosázení proluk. Začalo se zalesněním části Žleba, který je jinak obtížně využitelný. Práce zajišťoval pan Josef Krejčí a obec vstoupila do Lesního družstva Kunštát. Toto špatně hospodařilo, nyní je v likvidaci a obec asi pozbude kolem 50 000 Kč. Přesto jsou lesy významným podílem majetku obce i zdrojem peněz, které byly využity na plynofikaci a další akce v obci. Těžební práce zadáváme odborným firmám, které zajistí i odvozy vytěženého dřeva. Pěstební a udržovací práce se snažíme zajišťovat sami. Na ulehčení práce byla pořízena obecní motorová pila a křovinořez. 

    Problémy se zásobováním vodou byly řešeny hledáním a podchycením dalších pramenů a dokončením výměny zbytku ocelového potrubí za plastové od Melíkova Pole k prameništi a zčásti v obci. Bylo provedeno zokruhování rozvodů vody v obci a rozšíření sítě k nové výstavbě a pořízeny nové hydranty. 

    Uvažovalo se o znovuobnovení provozu naší školy, která byla v sedmdesátých letech při dostatku dětí uzavřena. Po zhodnocení počtu dětí v naší obci i ve Lhotě bylo zjištěno, že počet žáků v 1. až 4. postupném ročníku by nedosahoval počtu, který byl podmínkou pro znovuobnovení provozu školy. 

    Problémem je dopravní obslužnost – pro nedostatek cestujících se postupně ruší zavedené spoje a obec musí na ztrátově spoje přispívat. Dalším problémem bylo otáčení autobusu na křižovatce u zastávky couváním, které je nepřípustné. Při řadě jednání se nám nepodařilo zajistit projíždění autobusu přes Dmovice, a tak s přispěním Okresního úřadu jsme zajistili vybudování autobusové točny v prostoru před kravínem. 

    JZD se transformovalo na ZD vlastníků, byly vypočítány majetkové podíly jednotlivých členů a majitelů půdy, které družstvo obhospodařovalo. Zatím nebyly vyplaceny. Kdo chtěl a požádal o vrácení všech nebo části pozemků, byl vcelku uspokojen. Toho využili Adámkovi, Bartoníkovi, Hlaváčkovi, František a Josef Holasovi, Jaškovi, Mrázkovi, Peckoví, Šafářovi, Tesařovi a Žáčkovi. Dále družstvo vrátilo majitelům obtížně využitelné pozemky. Byl zpracován Plán jednoduchých pozemkových úprav, řešící vytyčení vrácených pozemků a přístup k nim. Při tom se objevily problémy s pozemky v minulosti zastavěnými přístupovými a spojovacími cestami, které nebyly s majiteli majetkoprávně vyřízeny. Toto působí obci velké potíže. Pro nápravu byl zpracován Pasport místních komunikací, ve kterém jsou uvedeny důležité cesty pro napojení sousedních obcí a pro obslužnost polních a lesních pozemků a staveb. Dále Pasporty staveb nevyřízených cest, nahrazující stavební dokumentaci a kolaudační řízení. Majitelům zastavěných pozemků je nabídnuto odkoupení zastavěných částí, nebo jejich směna za jiné obecní pozemky. V jednom případě nedošlo zatím k dohodě, ale věřím, že při dobré vůli a pochopení obou stran nakonec k dohodě dojde a problém se dořeší ke spokojenosti všech. ZD se od roku 1998 přeměnilo na akciovou společnost ZEAS Lysice. Spolupráce obce s vedením a. s. je dobrá. 

    Dalším velkým problémem je v šedesátých letech zbudovaná silnice ze Lhoty do Kunic, která dobře slouží svému účelu. Jezdí po ní autobus, vozidla ZD, lesů, zásobování, pošty i soukromníků. V roce 1992 požádalo Ministerstvo financí prostřednictvím Okú o soupis pozemků neoprávněně zastavěných státem, které je potřeba vykoupit. V soupisu jsme uvedli silnici a přístupové cesty. Bylo zajištěno vytyčení a zaměření tělesa silnice a výpočet ploch zastavěných silnicí od jednotlivých majitelů. Bohužel peníze na výkup nebyly pro jejich velký objem ze státního rozpočtu uvolněny a jednání o získání prostředků na odkup, opravu a převedení do sítě silnic, které spolu se Lhotou vedeme s Okresním úřadem a Ministerstvem dopravy a spojů, jsou zatím neúspěšná. Zimní údržba a minimální opravy, které musíme zajišťovat, představují pro obec finanční zátěž. 

    Před plánovanou oslavou 70. let založení SDH v obci se uvažovalo se zbudováním zděného prodejního stánku s novým sociálním zařízením pro celý areál. Byla zpracována projektová dokumentace, ale pro nedořešení přístupu k areálu bylo od realizace upuštěno. 

    Po zbouraných domech na návsi byl proveden úklid a výsadba okrasnými keři, zbudováno pískoviště a osazeno skluzavkou, opravenými houpačkami a kolotočem. Bylo dobudováno veřejné osvětlení – v obci je 27 svítidel. Pro úsporu elektřiny byly zajištěny kompaktní výbojky s nízkou spotřebou, vyšším světelným výkonem a delší životností. Byl instalován soumrakový spínač, který zajišťuje zapínání a vypínání osvětlení v potřebnou dobu v závislosti na světelných podmínkách. 

    Časem postihují obec průtrže mračen, které působí velké škody na místních komunikacích i soukromém majetku. Z prostředků, které jsme získali na odstranění vzniklých škod, jsme zajistili opravy a zpevnění cest a zbudování překopů přes cesty, osazených kanalizačními mřížemi. Tyto dobře slouží svému účelu. Ve spolupráci s ZD bylo vyřešeno obtěžující vytékání vody z kravína. Při povodních v roce 1997 se v obci zorganizovala solidární sbírka na postižené povodněmi a její výtěžek byl zaslán na povodňové konto. Obec nabídla přechodné nouzové ubytování postiženým v místním Kulturním zařízení. 

    V místní kapličce byla položena nová dlažba, opraveny omítky a provedeny nové nátěry. Bylo pořízeno elektrické zvonění, hrazené především z dobrovolné sbírky od občanů obce s výtěžkem 10 300 Kč. 

    Obec se přihlásila do Programu obnovy vesnice. Postupně byla zpracována Urbanistická studie, Místní program obnovy vesnice a je rozpracován Územní plán obce. V místním programuje zpracován plán akcí, které by měly být realizovány v jednotlivých letech. Zatím se nám podařilo zajistit dokončení Kulturního zařízení v obci. Při tom bylo realizováno podřezání dosud neizolovaných zdí, opravy střechy a klempířských prvků, obložení stropu v sále, vymalování místností, vybroušení parket, natření kvalitním lakem a vybavení novými svítidly s úspornými žárovkami. Kuchyňka byla vybavena novým nábytkem, elektrickými spotřebiči a nádobím. Na sociálním zařízení byla zapojena teplá voda a osušovače rukou. Zařízení bylo slavnostně otevřeno v prosinci 1996 a slouží k pořádání kulturních a společenských akcí, vánočních besídek, oslav Svátku matek, které bývají spojeny s veřejným zasedáním OZ obce. Pořádají se zde svatby a různé oslavy pro zájemce z řad občanů. 

    Další akcí Programu byla Oprava budovy Obecního úřadu a úprava okolí. Bylo provedeno zateplení stropů a oken v kanceláři a knihovně, oprava štítové zdi, která hrozila zřícením, nahození zbylých stran fasády, nahození a olíčení stěn ve skladu, oprava střechy a nátěr krytiny. Místnosti byly vybaveny plynovým topením. Při úpravě okolí byla provedena výsadba okrasných keřů a pořízení betonových nádob s víky na zimní posypový materiál. 

    V letech 1998–1999 byla realizována oprava vozovek v obci – v r. 1998 horní a v r. 1999 dolní část obce – vysprávky a postřik emulzí. Z důvodu opožděného přísunu dotace a špatného počasí v druhé polovině roku 1998 bylo nutno provést převedení některých prací, aby vynaložené prostředky byly využity účelně. Při přidělování dotací jsou určité problémy, ale věříme, že se nakonec podaří akci zrealizovat kvalitně a včas do termínu letošních oslav.

    Největší akcí byla plynofikace obce. O ní se začalo uvažovat, když vláda schválila dotace na ozdravění ovzduší ve výši 6 miliard korun, ze kterých měly být subjektům, realizujícím akce k ozdravění ovzduší, poskytnuty dotace ve výši 40 %, výhodné půjčky 40 % a zbývajících 20 % mělo být z běžného rozpočtu. Při předběžných jednáních nám bylo sděleno, že máme šanci dotaci a půjčku získat, a tak jsme nechali zpracovat generel plynofikace. Postupně se k nám připojily obce Lhota u Lysic a Zbraslavec. Při projednávání generelů byly tyto schváleny, ale u Kunic a Lhoty nedoporučeny k realizaci pro ekonomickou nevýhodnost – velké náklady a malá předpokládaná spotřeba. Akci jsme nevzdali a pokoušeli se dotaci získat – přes řadu příslibů – nakonec neúspěšně. Mezitím jsme akci rozjeli – nechali zpracovat dokumentaci k Územnímu řízení a digitální geodetické zaměření. Po vydání Územního rozhodnutí jsme nechali zpracovat prováděcí dokumentaci a po vydání Stavebního povolení jsme provedli Výběrové řízení na dodavatele stavby. Z pěti oslovených firem byla vybrána První černohorská. Akci jsme zahájili s pomocí obce Lhoty u Lysic, která nám na delší přivaděč poskytla příspěvek v předpokládané výši 550 000 Kč. V průběhu realizace se podařilo zajistit některé změny, především realizaci regulační stanice nad Zbraslavcem, která všem třem obcím snížila náklady a umožňuje současné napojení dalších obcí – Bedřichova, Kozárova a Kunčiny vsi. Stále jsme věřili, že nakonec dotaci a půjčku dostaneme a když ta nepřicházela a museli jsme realizační firmě platit, požádali jsme občany a příznivce obce a okolní obce o poskytnutí krátkodobých půjček. JMP jsme požádali o příspěvek na úhradu přivaděče mezi obcemi. Po dlouhých jednáních nám bylo nabídnuto darování rozpracované akce v rozsahu 50 % s tím, že JMP akci převezme a dokončí. OZ toto schválilo a plynovod byl zdárně dokončen, zkolaudován a od března 1998 se v obci topí plynem. Akce stála přes 1,6 mil. Kč a byla kryta z výtěžku těžby v obecních lesích, příspěvku Lhoty a dlouhodobých půjček občanů a rozpočtu obce. Krátkodobé půjčky byly vráceny.

    V obci se pomalu začíná rozvíjet stavební ruch. V průběhu samostatnosti obce byly dostavěny a zkolaudovány nové domy č. 50 Josef Krejčí, č. 51 Pavel Žáček a č. 52 manželé Cvrkalovi. Do užíváni byly dány nástavby u manželů Opluštilových a Peckových a rozestavěny jsou rodinné domy manželů Dostálových, Tesařových a Trmačových. Snahou OZ obce je novou výstavbu podporovat a bylo požádáno o dotaci na technickou infrastrukturu pro nové domy.

     Vzhledem ke skutečnosti, že kolem roku 2000 gradoval pokles počtu obyvatel obce a hrozil poklesem pod 100 trvale přihlášených občanů, přistoupilo zastupitelstvo obce k plánu podpory dalšínové výstavby. V té době platný zákon o Rozpočtovém určení daní (tzv. RUD) by totiž při tomto počtu obyvatel znamenal citelný pokles daňových příjmů. Proto byla zahájena za pomocí dotačnípolitiky státu příprava zainvestovaných stavebních pozemků s cílem přilákat nové stavebníky. Tak se postupně podařilo připravit cca 30 nových stavebních míst, většinou ve východní části obce a současně s touto výstavbou došlo k další výstavbě rodinných domů na soukromých parcelách. I když v současnosti (2013) nejsou všechny parcely zastavěny, došlo k nárustu obyvatel na současných cca 150. Rostoucí výstavba znamenala i to, že cena za 1 m2 zainvestovaných stavebních parcel stoupla za posledních 10 let cca 15x (z 50,- Kč/m2 na současných 750,- Kč/m2).

     Souběžně s rostoucím počtem obyvatel bylo třeba také vybudovat nový zdroj pitné vody a novou trafostanici.

    Mimo těchto dvou investičních akcí byly průběžně opravovány a rekonstruovány např. Požární nádrž s výstavbou nového zázemí, rozšířeno kulturní zařízení, realizována nová krytina na něm stejně jako na budově Obecního úřadu. Velmi pozitivně je přijímána i kompletní rekonstrukce komunikace směrem z Drnovic, dále výstavba nového rybníka (90% dotace na revitalizaci krajiny) a komplexní rekonstrukce stávajícího dětského hřiště, jakožto i výstavba nového v areálu nové výstavby (opět s pomocí účelových dotací).